4.2.2. Choroby jehličnanů

Ani jehličnaté dřeviny nejsou bohužel ušetřeny chorob. Stejně jako u listnatých druhů i zde můžeme pozorovat různá onemocnění, která působí zahradníkům i zákazníkům větší či menší potíže a vyžadují různé zásahy a ošetření. Některé z chorob se dostaly také na seznam karanténních druhů a podléhají hlášení na Rostlinolékařské správě.

Choroby kořenů a kmenů

U jehličnanů se hojně objevují kořenové hniloby, nejčastější je poškození václavkami. Příznaky jsou žloutnutí koruny, výrony pryskyřice na bázi kmene nebo bílé syrrocium pod kůrou. Častým faktorem, který způsobuje sklon i infekci je nedostatek vody. Stejný podnět způsobuje i výskyt kořenovníka vrstevnatého (Heterobasidion annosum). Charakteristická je červená hniloba, která prostupuje od kořenů celým kmenem až do výšky nasazení koruny. Většinou na tom má podíl nevhodně zvolené stanoviště.

Dalším jevem jsou dřevní houby, které pronikají do kmenů místy mechanického poškození a způsobují méně či více rozsáhlé hniloby. Nalezneme také troudnatce pásovaného, bělochoroše hořkého (Postia stipica), ďubkatce smrkového (Onnia leporina), hlívu dubovou a mnoho dalších. Významné jsou vaskulární mykózy způsobené houbami z rodu Ophiostoma, Ceratocytis a Leptographium.

Choroby asimilačního aparátu a pupenů

Největším problém současnosti jsou u jehličnanů určitě sypavky, způsobují předčasnou defoliaci asimilačního aparátu jehličnanů, nejvíce s nimi bojují borovice a douglasky. U dvoujehličnatých borovic je nejvíce rozšířená sypavka borová, kterou způsobuje skulinatec borový (Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum), obě tyto houby způsobují masový opad odumřelých jehlic a to především v březnu až v dubnu. K infekci dochází v letních měsících na letošních jehlicích, kdy se na odumřelých jehlicích vytváří infekční askospory. Červená sypavka (Mycosphaerella pini), která je charakteristická tvorbou cihlově červených proužků na jehlicích s tvorbou acervuli, napadá v podstatě všechny druhy borovic a byla dokonce zjištěna i u smrků, douglasek a cedrů. Podobná tomuto druhu je i karantenní hnědá sypavka (Mycosphaerella dearnessii), která vytváří hnědé, žlutě lemované skvrny a žlutohnědě zbarvené konidie.

Koncem dubna a počátkem května se mohou objevit na jehlicích borovic dvoujehličnatých aecie rzi jehlicové (Coleosporium tussilaginis), jejich mezihostitelem jsou starčeky, podběly, devětsily, zvonky a jiné byliny.

Nejčastějším původcem propadu loňských jehlic u smrků je sypavka (Lirula makrospora), způsobuje nejprve zčervenání jehlic a po té jejich opad. Podobné příznaky zčervenání jehlic vyvolává i sypavka (Rhizosphaera kalkhofii). V mnoha případech se oba tyto druhy sypavek vyskytují společně. Poškození pupenů smrků způsobuje kloubnatka (Cucurbitaria peceae), pupeny neproprašují a jsou potaženy černým stomatickým myceliem.

Mezi vážné choroby douglasek patří především skotská sypavka (Rhabdocline pseudotsugae), která se projevuje opadem všech loňských jehlic a to krátce po vyrašení jehlic nových. Těsně před tímto opadem se na jehlicích tvoří typické, dlouhou štěrbinou se otevírající plodnice na rubové straně jehlice. Další sypavkou se švýcarská sypavka (Phaeocryptopus qaeumannii) projevující se nápadných celkovým zažloutnutím a po té propadem všech ročníků jehlic. Problémem douglasek je jarní vytranspirování, dochází v dubnu a v květnu k zreznutí částí nebo i celých korun, tento jev je označován za fyziologickou sypavku. Příčinou celého tohoto jevu je neschopnost přijímat vodu ze zamrzlého substrátu brzy z jara, kdy denní teploty již vystupují vysoko nad nulu.

Široké spektrum parazitů se vyskytuje u jedlí, nejznámějším je Sydowia polyspora, většinou se koncem června projeví zreznutí až poloviny jehlic od jejich vrcholků.

Výrazné žloutnutí jehlic se v některých letech projevuje v květnu u tisů a jedná se většinou o sypavku tisu (Dothiora taxicola). Žloutnutí může být také následkem infekce kořenů.

Na zeravech parazituje Didymascella thujina, příznačné je odumírání jednotlivých šupin, na kterých se vytváří černá apothecia.

Choroby letorostů

Odumírání borovice černé, ale i jiných druhů borovic je většinou provázeno houbou (Diplodia pinea), typická je aborce letorostů, infekce proniká fruktifikačními orgány, z letorostů proniká do jehlic, které odumírají od bází. Podobné příznaky se projevují při infekci houbou (Gremmeniella abietina), v tomto případě však letošní letorosty dorostou zhruba normální délky a teprve potom odumírají, když infekce proniká do bází jehlic, které od nich hnědnou.

Na zeravech a jalovcích provází odumírání letorostů Phomopsis juniperivora. Odumírání výhonů a větviček u rodů Thuja, Chamaecyparis, Biota Cupresus má na svědomí Kabatina thujae, na  odumřelých větvičkách se tvoří měchýřkovité černohnědé acervuli. Projevy jsou podobné jako u poškození mrazem v jarních měsících. U jalovců může být důvodem zduření větviček a kmenů rovněž některá ze rzí rodu Gymnosporangium, vytváří ložiska oranžových telií. Další známou rzí je rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae, jejíž mezihostitelem jsou hrušně.

 
 
Nahoru